(RE)PORTÁL: Příběh kněze Jana Sarkandera, který byl umučen v Olomouci

Dnes si v rubrice (RE)PORTÁL připomeneme životní příběh kněze a mučedníka Jana Sarkandera, který zemřel roku 1620 v Olomouci. Předchozí díly (RE)PORTÁLU naleznete zde.

Jan Sarkander se narodil 20. prosince 1576 ve Skočově, v Těšínském Slezsku. Po smrti Janova otce se rodina přestěhovala do Příbora na Moravě, kde Jan navštěvoval farní školu. V roce 1597 zahájil studia filosofie na olomoucké jezuitské univerzitě, v tomto studiu pak pokračoval v Praze, kde byl roku 1603 prohlášen magistrem filosofie. Hned v následujícím roce se zapsal na studia teologie ve Štýrském Hradci, po dvou letech však studia ukončil a jeho život měl nabrat jiný směr.

V roce 1606 se totiž Jan Sarkander oženil s Annou Plachetskou, dcerou váženého luteránského měšťana ve Velkém Meziříčí Jana Plachetského. Vztah s Annou však neměl dlouhého trvání, neboť Anna zemřela. Jan pojal úmysl stát se knězem a tak na konci roku 1607 přijal nejprve nižší svěcení následované potom v březnu 1609 přijetím svěcení jáhenského a kněžského. 


Jméno Sarkander vzniklo humanistickým pořečtěním německého příjmení Fleischmann tj. řezník.


Po vysvěcení působil jako farář v Jaktaři u Opavy a následně jako místofarář v Uničově. Janovo krátké kněžské působení narušilo v roce 1609 uvěznění pro podezření ze spoluúčasti na útěku z vězení jeho bratra Mikuláše, který měl mařit libeňská ujednání mezi císařem Rudolfem a králem Matyášem z roku 1608. Z vězení byl Jan propuštěn až na počátku roku 1611 a v následujících letech působil jako farář na několika místech. Ještě v témže roce spravoval faru v Charvátech u Olomouce, od roku 1612 ve Zdounkách u Kroměříže, od roku 1615 farnost v Boskovicích a od dubna 1616 farnost v Holešově. 

Když se Morava počátkem května 1619 připojila ke stavovskému povstání proti císaři Ferdinandovi II., napětí mezi nekatolickými a katolickými obyvateli značně gradovalo. V této atmosféře se Sarkander vypravil na pouť do Čenstochové, kde konal duchovní cvičení. S návratem na neklidnou moravskou půdu nespěchal a na panství svého patrona Ladislava Popela z Lobkovic v Rybniku na Ratibořsku žádal o volné místo v duchovní správě. V Rybniku jej však zastihl Lobkovicův list, v němž byl vyzván, aby se ujal své farnosti v Holešově.

Napjatá politická situace v zemi po stavovském povstání však Janovi nepřála a po svém návratu byl nekatolickým obyvatelstvem podezříván z aktivit ve prospěch císaře Ferdinanda. Podezření ještě zesílilo, když v únoru 1620 táhlo Moravou vojsko polských lisovčíků, kteří pustošíc kraj směřovali do Vídně, aby podpořili císaře. Jakmile se rozšířily zprávy, že se polská jízda blíží k Holešovu, měl Jan shromáždit své farníky, kteří v eucharistickém průvodu přesvědčili lisovčíky, aby se Holešovu vyhnuli. Nový moravský zemský sudí, protestant Václav Bítovský z Bítova, dal příkaz, aby se do tří dnů dostavili všichni katoličtí faráři z okolí Holešova do Brna. Jan se nejprve uchýlil na tovačovský zámek, následně se ukrýval v tovačovských lesích. Po osmi dnech byl dopaden u vsi Troubky na Přerovsku, spolu s dalšími kněžími dopraven do Olomouce a obviněn, že zradil vlast a že dal podnět k polskému vojenskému zásahu. 


Podle legendy vystopoval prchajícího Jana Sarkandera v únoru 1620 pes řezníka z Troubek; v místě Sarkanderova dopadení pronásledovateli se nachází jeho socha.


Zde byl od 13. do 18. února 1620 podroben čtyřem útrpným výslechům, během nichž odmítal, že by měl jako Lobkovicův kněz a zpovědník podíl na vpádu polských vojáků. Protože ani poslední útrpný výslech trvající tři hodiny nepřinesl žádné pokroky, byl Jan ponechán svému osudu v olomouckém vězení. Následkům tortury podlehl o měsíc později 17. března 1620. Byl pohřben v olomouckém kostele Panny Marie na Předhradí, zrušeném v roce 1784 a demolovaném roku 1839; odtud byly Sarkanderovy ostatky přeneseny do kostela sv. Michala, posléze pak zčásti do katedrály sv. Václava. 

Z kaplí nesoucí světcovo jméno je nejznámější novobarokní Sarkanderova kaple v Olomouci, která stojí na místě, kde byl sv. Jan Sarkander umučen.


Sílu kultu svatého Jana Sarkandera v Olomouci dokládá mimo jiné skutečnost, že jeho socha byla umístěna mezi sochy světců zdobící čestný a morový sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, dokončený a vysvěcený v roce 1754 – tedy více než sto let před jeho blahořečením.


Redakce Olomouckého Reportu děkuje Vlastivědnému muzeu v Olomouci za možnost zveřejnění původních textů.

Související články

Nejčtenější

Jaké byly nejčastější přestupky? Policisté zveřejnili výsledky Speed Marathonu

V závěru minulého týdne kontrolovali policisté po celé republice, jak dodržují řidiči nejvyšší povolenou rychlost. Policisté se zaměřili na dodržování limitů jak v obcích, tak mimo...

Tip na výlet: Už třicet let se snaží opravit zámek Dřínov. Památka se teď...

Dnes vás s naším tipem na výlet vezmeme za hranice Olomouckého kraje, konkrétně na Kroměřížsko. V obci Dřínov najdeme i stejnojmenný zámek, který téměř...

Každý by si měl nechat oholit hlavu, říká holička ze Šemberovy ulice

Zapadlá ulice v centru Olomouce skrývá podniky, ale i řemeslo. Na jednom konci Šemberovy ulice stojí studio PROSTĚ holičství. Dveře otevírá holička v bílé...

Sražený kůň ve Velkých Losinách. Veterinářka ho musela po střetu s vozidlem utratit

Nákladní vůz projížděl Velkými Losinami kolem muže, který s koněm šel po chodníku pro pěší. Kůň se ale náhle splašil a dostal se na komunikaci,...

Nejnovější

Highlighty týdne: Příběh největších varhan, nové sokolovny a holička ze Šemberky

Která témata rezonovala olomouckou společností v uplynulém týdnu? To vám přináší oblíbená rubrika Highlighty týdne. Do výběru jsme zařadili nejčtenější a největší texty, které...

Divácký rekord tři body nepřinesl. Sigma zakončila základní část prohrou

Se základní částí FORTUNA:LIGY se Olomouc a Sparta rozloučily duelem od 15 hodin vyprodanými tribunami Androva stadionu. Zatímco soupeř měl jistotu prvenství po třiceti...

Tři ocenění pro jeden film. Academia Film Olomouc zná vítěze

Letošní 59. ročník filmového festivalu Academia Film Olomouc (AFO) už zná vítěze. Čtyři soutěžní kategorie s pátou Cenou diváků ovládly filmy o DNA, sexuální...

Precheza má zaplatit pokutu. Kvůli úniku oxidu siřičitého

Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) novou pokutu. Uvedl to dnes server Seznam...

Kromě včel už chrání i čmeláky. Získá FN Olomouc Cenu kraje?

V areálu nemocnice už od roku 2019 opylují rostliny včely, teď k nim přibydou i čmeláci. Fakultní nemocnice Olomouc chce i díky instalaci dvou čmelínů přispět...

Kdo získá Cenu veřejnosti a přiblíží se splnění hudebního snu? Na vašem hlasu záleží

Hudební soutěž Radiotalent, kterou vyhlašuje Radio Haná, právě vstoupila do další napínavé fáze. Nyní je vše na fanoušcích přihlášených kapel. Hlasujte pro svého favorita...

Zábřežský eko servis bojuje za Cenu kraje. Dáte mu svůj hlas?

Má za úkol redukovat množství odpadu prodloužením životního cyklu použitých, ale stále funkčních věcí. To je případ projektu RE-USE "Život starým věcem," který realizuje...

Vymyslel, jak ochránit včely před nebezpečnou varroázou. Karel Dušek může získat Cenu kraje

Karel Dušek je dlouholetý člen Českého svazu včelařů ZO Olomouc, jako vedoucí výzkumného týmu působil řadu let ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, kde zkoumal, šlechtil...