Zhruba tři miliony korun investovaly dosud Schrothovy léčebné lázně v Dolní Lipové na Jesenicku do fotovoltaiky, která pokrývá značnou část energetického provozu tamních objektů i lázeňských služeb. Solárními panely byly za poslední rok osazeny střechy většiny budov, řekl dnes jednatel lázní Michal Dyntera. Do budoucna lázně zvažují i geotermální vrt. Ke snížení energetické náročnosti přiměl lázně rapidní nárůst cen elektřiny. Lázně čeká sedmá sezona, od jejich otevření v roce 2017 investovaly do objektů i samotného provozu zhruba půl miliardy korun.
Veškerou energii, kterou v současné době lázně vyrobí, také spotřebují. „Náš špičkový odběr je kolem 120 kilowatt, v současné době dokončujeme instalaci 90kilowattové fotovoltaiky rozprostřené na několika budovách. Často se přitom jedná o secesní vily, jejichž střechy jsou velmi členité, jsme v horské oblasti, nasměrování na jih je spíše proti kopci – ale tam, kde orientace a střešní konstrukce to smysluplně umožňuje, jsou střešní panely instalovány. Naším cílem je 150 kilowatt instalovaného výkonu na střechách objektů,“ uvedl jednatel lázní.
Dalším plánem lázní je zastřešit fotovoltaickými panely také nedávno vybudované parkoviště s kapacitou přes 140 vozidel. Lázně sází i na elektromobilitu, na elektřinu nyní jezdí již dvě lázeňská servisní vozidla, v areálu je umístěno i několik nabíjecích míst. „Nevzdali jsme se ani možnosti geotermálního vrtu. Nedaleko odsud jsou Velké Losiny, které jej mají. Věříme tomu, že je reálná šance tady najít zdroj přírodní termální vody nebo alespoň geotermálního tepla, které bychom mohli v budoucnu využít na vytápění objektů. Byla by to obrovská investice, ale musíme přemýšlet v kontextu desítek let,“ doplnil Dyntera.
Kvůli investicím do fotovoltaiky požádaly lázně o dotaci z Národního plánu obnovy, o kterém by dnes měla jednat také vláda na svém výjezdním zasedání v nedalekém Jeseníku, ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) má lázně ve svém dnešním programu. Zástupci lázní se budou doptávat především na podporu podnikatelských subjektů ve zdravotnictví a cestovním ruchu v jejich projektech udržitelnosti. Trápí je zároveň infrastruktura regionu. „Investice kraje a státu jsou zde potřebné a to především v lepším silničním napojení,“ doplnil Dyntera.
Lázně se pod novým vedením otevřely po tříleté přestávce v roce 2017, kdy měly k dispozici 60 lůžek a dvě budovy pro lázeňskou péči. V nadcházející sedmé lázeňské sezoně nabízejí již kapacitu přes 300 lůžek, z toho 180 akreditovaných pro lázeňskou péči a rehabilitaci a sedm ubytovacích objektů. Naplněnost lázní v sezoně je téměř stoprocentní; zhruba 70 procent tvoří klienti zdravotních pojišťoven, zbytek samoplátci. Lázně Lipová jsou nyní zaměřeny na léčbu pacientů s kožními chorobami, onemocněním dýchacích cest a také některých duševních poruch.
