Žufánek, naběračka nebo šepkela. Výstava představuje nářečí naší republiky

V jedné části republiky lidé pospíchají, v jiné se musí ponáhlat a jinde se tumlují. Máte někdy problém rozumět řeči prarodičů nebo známých z různých koutů země, když sáhnou po výrazu v nářečí? A jaká slova používali naši předci při různých činnostech? Odpovědi nabídne výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí, která začíná v neděli 1. května ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Výstava návštěvníkům nabídne například mapy zobrazující nejen nářeční jevy, které ustupují a zanikají, ale i ty stále živé. Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci zájemci najdou 40 nářečních map vytvořených na základě dat z Dotazníku pro výzkum českých nářečí z přelomu 60. a 70. let 20. století. Rozděleny jsou do tří tematických celků, které se vztahují ke každodennímu životu venkovského člověka: „Lidské tělo a zdraví“, „Jídlo a kuchyně“, „Hospodářství, chov, zemědělství“.

Mapy doplňují krátké komentáře, které návštěvníky seznámí s vybranými jazykovými jevy, a texty popisující reálie dřívějšího venkovského života, způsoby hospodaření nebo zvyky a tradice.

„Čerpali jsme ze zdrojů Archivu lidového jazyka, založeného již v roce 1952, od té doby se v něm shromáždilo obrovské množství materiálu. Zájemci se tak například dozví, že kostka může být kulatá. V části Moravy tak totiž lidé označují pecku,“ upozorňuje Martina Ireinová, vedoucí dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Další čtyři mapové soubory detailně zachycují mizející nářeční jevy a upozorňují na jejich specifika, například, jak se v nářečích vyvíjelo tvrdé y.

Nářečí v mapách 🎯 Moc rád bych doporučil mimořádnou výstavu ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, která vznikla ve…

Zveřejnil(a) Jan Žůrek dne Čtvrtek 5. května 2022

Unikátní zvukový materiál

Všechny mapy byly vytvořeny pomocí softwaru ProMap. Díky softwaru ProPONAR, určenému pro pořizování a organizaci multimediálních nářečních dat, jsou data z Dotazníku pro výzkum českých nářečí obohacována o další, mnohdy jedinečné záznamy nářečí z více než tisíce archivních zdrojů.

„Jak se naše nářečí změnila během uplynulých 50 let, ilustrují unikátní zvukové záznamy nářečních promluv s výraznými a zajímavými jazykovými rysy. Byly nahrány jednak během dřívějších výzkumů dialektologického oddělení, jednak při výzkumech uskutečněných v rámci řešení současného projektu,“ doplňuje dialektoložka Martina Ireinová.

Součástí výstavy je i audioprůvodce, virtuální průvodce a TV animace s obrazovým materiálem, který dokládá, že s nářečím se můžeme setkat také v knihách, filmech, televizních reklamách, na plakátech, billboardech a jinde. Nejen žákům a studentům jsou určeny edukační materiály a nářeční kvízy.

Návštěvníci si tak odnesou všestrannou audiovizuální zkušenost s nářečími českého jazyka a prostřednictvím různých kanálů poznají ustupující i dosud živé formy nářečí.

Mizející nářečí

Nářečí českého jazyka postupně zanikají. Vlivem řady faktorů se z každodenní běžné mluvy vytrácejí jednotlivá slova i jejich celé skupiny.

„Stírání rozdílů v nářečích ovlivnila především přeměna venkova, k níž přispěly zejména kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století a vylidňování vesnic v důsledku stěhování obyvatel za prací,“ uvádí Martina Ireinová. Vliv má také nárůst vzdělanosti a masivní působení sdělovacích prostředků. „Lidé častěji cestují, a dostávají se tak snadněji do kontaktu s obyvateli ze vzdálenějších částí naší vlasti, kteří mluví jiným nářečím,“ vysvětluje jazykovědkyně.

Dnešní výzkumy podle ní potvrzují, že mládež už mnohá, dříve běžná nářeční slova nezná nebo je zná jen z doslechu, např. pidravý ‚šilhavý‘; čučka ‚čočka‘; bohdál ‚čáp‘; turkyň ‚kukuřice‘; hafera ‚borůvka‘. Některé nářeční výrazy se naopak uchovávají u mladé generace i dnes, např. v jižních Čechách chvátat ‚pospíchat‘, na Moravě zase piják ‚klíště‘, gatě ‚kalhoty‘, trnka ‚švestka‘, ve Slezsku například kobzol ‚brambor‘.

Téměř výhradně nářečí používala v každodenním životě ještě generace narozená koncem 19. a počátkem 20. století, jejíž mluvu se naštěstí podařilo zachytit soustavným bádáním dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Dotazníky s popisky pluhu nebo máselnic

Ve 40. a 50. letech 20. století uskutečnili dialektologové výzkum tradičních dialektů pomocí korespondenční metody. Dotazníky rozeslali do terénu, zpravidla do obcí, v nichž se tehdy nacházela škola, tam je spolu s rodilými mluvčími vyplnili nedialektologové (např. místní učitelé) a poté je zaslali zpět do ÚJČ. Jeden dotazník připadl zhruba na plochu 15 km2 a dialektologům se tehdy do rukou vrátilo obdivuhodných 95 % dotazníků.

Shromážděn tak byl obsáhlý nářeční materiál, díky němuž bylo možné získat ucelenou představu o tehdejším stavu dialektů na celém území českého národního jazyka. Získané zkušenosti využili dialektologové při přípravě Dotazníku pro výzkum českých nářečí (1964–1965), který obsahuje 2 649 položek a jsou v něm vyváženě zastoupeny všechny jazykové roviny (slovní zásoba, hláskosloví, tvarosloví, slovotvorba, skladba).

Součástí Dotazníku je i obrázková příloha zahrnující 34 náčrtků vybraných reálií venkovského života (např. dřevěný a železný pluh, kosa, hrábě, cep, vrata, máselnice). Příloha se při terénním výzkumu plně osvědčila – respondenti podle vyobrazení jednoznačně pojmenovávali zkoumané reálie, a nedocházelo tak k nedorozuměním.

Zachytit nejstarší nářečí

Hlavním cílem výzkumu bylo zachytit co nejzachovalejší, nejstarší stav našich tradičních nářečí. Výzkum ve 420 venkovských lokalitách probíhal v letech 1964–1972 a zúčastnilo se ho celkem 4 364 respondentů z řad nejstarší generace (jednalo se o mluvčí narozené na konci 19., popř. na začátku 20. století). V letech 1973–1976 pokračoval výzkum ve městech, jehož cílem bylo zachytit běžnou městskou mluvu. Vybráno bylo 57 měst a celkem se do výzkumu ve městech zapojilo 1 032 mluvčích (365 ze starší generace, 667 z mladé generace).

Získaný nářeční materiál dialektologové zpracovali a v letech 1992–2011 publikovali šest svazků Českého jazykového atlasu o rozsahu 3 396 stran. Autorský kolektiv vedl po celou dobu Jan Balhar, v prvních dvou svazcích spolu s Pavlem Jančákem, který se stal od třetího svazku recenzentem atlasu. Atlas, obsahující téměř 1 600 map a zhruba 25 000 nářečních slov a slovních forem, je dostupný i na internetu.

Jak zachovat nářečí?

Ústupu nářečí nejde zabránit. Vědci se proto snaží dialekty zaznamenávat a zpracovávat. Dalším, akutním úkolem dialektologů je po 50 letech uskutečnit nový celoúzemní výzkum, kterým by zachytili současný stav nářečí a uchovali tuto unikátní část našeho kulturního nehmotného dědictví pro další generace.

Zmiňovaná výstava shrnuje nejen výsledky výzkumu a vývoje za celou dobu existence pracoviště, ale představuje především výstupy, které vznikly v rámci společného projektu dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jde o „Nářečí českého jazyka interaktivně. Dokumentace a zpřístupnění mizejícího jazykového dědictví jako nedílné součásti regionálních identit“ (podpořeno Programem NAKI II Ministerstva kultury).

Související články

Nejčtenější

Tunel pod Červenohorským sedlem? Podle odborníků se vyplatí

Uvažovaná stavba železničního tunelu pod Červenohorským sedlem na Jesenicku, která má stát zhruba 18 až 19 miliard korun, by podle odborníků byla ekonomicky rentabilní....

Stavbaři osadili poslední velký nosník přes Bečvu na nové estakádě D1

Odborníci dnes při stavbě dálnice D1 u Přerova usadili na nově budovanou estakádu poslední velký nosník překlenující řeku Bečvu. Celkem 40 metrů dlouhý a...

Slévárna končí. Společnost Metso zavře přerovský podnik i kvůli ruské invazi

Finská společnost Metso ve druhém čtvrtletí letošního roku ukončí provoz slévárny v Přerově, v níž zaměstnává zhruba 160 lidí. Vedení Metso rozhodnutí uzavřít přerovskou...

Stavba nadjezdu se stíhá, přesto mají místní obavy. Špunt se akorát posune, říká předseda

Stavba nadjezdu přes nechvalně známý holický přejezd je v plném proudu. Podle Správy železnic jde vše podle plánu a nečeká prodloužení stavby a s...

Nejnovější

Přerov rozšíří senior taxi o další vůz, mezi obyvateli je o něj velký zájem

Přerovská radnice se rozhodla rozšířit svou službu senior taxi, které je určeno lidem nad 65 let pro cesty k lékaři, na poštu či na...

Olomouc plánuje úvěr 400 milionů korun. Na nákup administrativní budovy a bývalé pošty

Olomoucká radnice si plánuje vzít úvěr 400 milionů korun na nákup administrativní budovy Namiro, ve které od roku 2013 sídlí část úředníků magistrátu, a...

Uslyšíte Plíhala, Mozarta i Wolkera. Nový Poesiomat je na místě

Básně, ale i písně se rozezní před olomouckou katedrálou. Muzeum umění tam totiž nechalo nainstalovat nový Poesiomat, ten se poprvé rozezní v pátek. Kolemjdoucí...

Bude na Horním náměstí klid? Radní schválili změny v povolení k vjezdu

Město Olomouc chce zklidnit provoz na Horním náměstí. Upraví proto režim dopravy v pěší zóně. Chystané změny se týkají provozovatelů taxislužeb i zásobování potravinami....

Šantovka má novou miss! Jaké dívky zaujaly porotu?  

Galerie Šantovka zná svou novou Miss pro rok 2024. Stala se jí devatenáctiletá Karolína Bubáková z Loun, která ve včerejším finálovém klání zaujala porotu nejen...

Po tříleté odmlce je Prostějovský ples zpět, tentokrát i s kapelou SLZA

Společenský dům Prostějov zaplní už tuto sobotu 24. února významná plesová událost. Od devatenácti hodin až do brzkého rána můžete tančit a užívat si...

Doprava, školy i památky. Olomouc bude letos investovat o 140 milionů více

Více než 660 milionů korun na investiční akce všeho druhu vyčlenila pro letošní rok ze svého rozpočtu olomoucká radnice. Oproti loňskému roku je to...

Šárka Vaňková a Petr Vondráček v NH Hotelu. Je tu ples insolvenčních správců

Oblečte polobotky a střevíce a vyrazte do NH Hotelu. Historicky první ples insolvenčních správců České republiky, ale i soudců, advokátů, notářů nebo znalců se...