Zpravodajský report z Olomouckého kraje

Žufánek, naběračka nebo šepkela. Výstava představuje nářečí naší republiky

V jedné části republiky lidé pospíchají, v jiné se musí ponáhlat a jinde se tumlují. Máte někdy problém rozumět řeči prarodičů nebo známých z různých koutů země, když sáhnou po výrazu v nářečí? A jaká slova používali naši předci při různých činnostech? Odpovědi nabídne výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí, která začíná v neděli 1. května ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Výstava návštěvníkům nabídne například mapy zobrazující nejen nářeční jevy, které ustupují a zanikají, ale i ty stále živé. Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci zájemci najdou 40 nářečních map vytvořených na základě dat z Dotazníku pro výzkum českých nářečí z přelomu 60. a 70. let 20. století. Rozděleny jsou do tří tematických celků, které se vztahují ke každodennímu životu venkovského člověka: „Lidské tělo a zdraví“, „Jídlo a kuchyně“, „Hospodářství, chov, zemědělství“.

Mapy doplňují krátké komentáře, které návštěvníky seznámí s vybranými jazykovými jevy, a texty popisující reálie dřívějšího venkovského života, způsoby hospodaření nebo zvyky a tradice.

„Čerpali jsme ze zdrojů Archivu lidového jazyka, založeného již v roce 1952, od té doby se v něm shromáždilo obrovské množství materiálu. Zájemci se tak například dozví, že kostka může být kulatá. V části Moravy tak totiž lidé označují pecku,“ upozorňuje Martina Ireinová, vedoucí dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Další čtyři mapové soubory detailně zachycují mizející nářeční jevy a upozorňují na jejich specifika, například, jak se v nářečích vyvíjelo tvrdé y.

Nářečí v mapách 🎯 Moc rád bych doporučil mimořádnou výstavu ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, která vznikla ve…

Zveřejnil(a) Jan Žůrek dne Čtvrtek 5. května 2022

Unikátní zvukový materiál

Všechny mapy byly vytvořeny pomocí softwaru ProMap. Díky softwaru ProPONAR, určenému pro pořizování a organizaci multimediálních nářečních dat, jsou data z Dotazníku pro výzkum českých nářečí obohacována o další, mnohdy jedinečné záznamy nářečí z více než tisíce archivních zdrojů.

„Jak se naše nářečí změnila během uplynulých 50 let, ilustrují unikátní zvukové záznamy nářečních promluv s výraznými a zajímavými jazykovými rysy. Byly nahrány jednak během dřívějších výzkumů dialektologického oddělení, jednak při výzkumech uskutečněných v rámci řešení současného projektu,“ doplňuje dialektoložka Martina Ireinová.

Součástí výstavy je i audioprůvodce, virtuální průvodce a TV animace s obrazovým materiálem, který dokládá, že s nářečím se můžeme setkat také v knihách, filmech, televizních reklamách, na plakátech, billboardech a jinde. Nejen žákům a studentům jsou určeny edukační materiály a nářeční kvízy.

Návštěvníci si tak odnesou všestrannou audiovizuální zkušenost s nářečími českého jazyka a prostřednictvím různých kanálů poznají ustupující i dosud živé formy nářečí.

Mizející nářečí

Nářečí českého jazyka postupně zanikají. Vlivem řady faktorů se z každodenní běžné mluvy vytrácejí jednotlivá slova i jejich celé skupiny.

„Stírání rozdílů v nářečích ovlivnila především přeměna venkova, k níž přispěly zejména kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století a vylidňování vesnic v důsledku stěhování obyvatel za prací,“ uvádí Martina Ireinová. Vliv má také nárůst vzdělanosti a masivní působení sdělovacích prostředků. „Lidé častěji cestují, a dostávají se tak snadněji do kontaktu s obyvateli ze vzdálenějších částí naší vlasti, kteří mluví jiným nářečím,“ vysvětluje jazykovědkyně.

Dnešní výzkumy podle ní potvrzují, že mládež už mnohá, dříve běžná nářeční slova nezná nebo je zná jen z doslechu, např. pidravý ‚šilhavý‘; čučka ‚čočka‘; bohdál ‚čáp‘; turkyň ‚kukuřice‘; hafera ‚borůvka‘. Některé nářeční výrazy se naopak uchovávají u mladé generace i dnes, např. v jižních Čechách chvátat ‚pospíchat‘, na Moravě zase piják ‚klíště‘, gatě ‚kalhoty‘, trnka ‚švestka‘, ve Slezsku například kobzol ‚brambor‘.

Téměř výhradně nářečí používala v každodenním životě ještě generace narozená koncem 19. a počátkem 20. století, jejíž mluvu se naštěstí podařilo zachytit soustavným bádáním dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Dotazníky s popisky pluhu nebo máselnic

Ve 40. a 50. letech 20. století uskutečnili dialektologové výzkum tradičních dialektů pomocí korespondenční metody. Dotazníky rozeslali do terénu, zpravidla do obcí, v nichž se tehdy nacházela škola, tam je spolu s rodilými mluvčími vyplnili nedialektologové (např. místní učitelé) a poté je zaslali zpět do ÚJČ. Jeden dotazník připadl zhruba na plochu 15 km2 a dialektologům se tehdy do rukou vrátilo obdivuhodných 95 % dotazníků.

Shromážděn tak byl obsáhlý nářeční materiál, díky němuž bylo možné získat ucelenou představu o tehdejším stavu dialektů na celém území českého národního jazyka. Získané zkušenosti využili dialektologové při přípravě Dotazníku pro výzkum českých nářečí (1964–1965), který obsahuje 2 649 položek a jsou v něm vyváženě zastoupeny všechny jazykové roviny (slovní zásoba, hláskosloví, tvarosloví, slovotvorba, skladba).

Součástí Dotazníku je i obrázková příloha zahrnující 34 náčrtků vybraných reálií venkovského života (např. dřevěný a železný pluh, kosa, hrábě, cep, vrata, máselnice). Příloha se při terénním výzkumu plně osvědčila – respondenti podle vyobrazení jednoznačně pojmenovávali zkoumané reálie, a nedocházelo tak k nedorozuměním.

Zachytit nejstarší nářečí

Hlavním cílem výzkumu bylo zachytit co nejzachovalejší, nejstarší stav našich tradičních nářečí. Výzkum ve 420 venkovských lokalitách probíhal v letech 1964–1972 a zúčastnilo se ho celkem 4 364 respondentů z řad nejstarší generace (jednalo se o mluvčí narozené na konci 19., popř. na začátku 20. století). V letech 1973–1976 pokračoval výzkum ve městech, jehož cílem bylo zachytit běžnou městskou mluvu. Vybráno bylo 57 měst a celkem se do výzkumu ve městech zapojilo 1 032 mluvčích (365 ze starší generace, 667 z mladé generace).

Získaný nářeční materiál dialektologové zpracovali a v letech 1992–2011 publikovali šest svazků Českého jazykového atlasu o rozsahu 3 396 stran. Autorský kolektiv vedl po celou dobu Jan Balhar, v prvních dvou svazcích spolu s Pavlem Jančákem, který se stal od třetího svazku recenzentem atlasu. Atlas, obsahující téměř 1 600 map a zhruba 25 000 nářečních slov a slovních forem, je dostupný i na internetu.

Jak zachovat nářečí?

Ústupu nářečí nejde zabránit. Vědci se proto snaží dialekty zaznamenávat a zpracovávat. Dalším, akutním úkolem dialektologů je po 50 letech uskutečnit nový celoúzemní výzkum, kterým by zachytili současný stav nářečí a uchovali tuto unikátní část našeho kulturního nehmotného dědictví pro další generace.

Zmiňovaná výstava shrnuje nejen výsledky výzkumu a vývoje za celou dobu existence pracoviště, ale představuje především výstupy, které vznikly v rámci společného projektu dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jde o „Nářečí českého jazyka interaktivně. Dokumentace a zpřístupnění mizejícího jazykového dědictví jako nedílné součásti regionálních identit“ (podpořeno Programem NAKI II Ministerstva kultury).

Související články

Olomoucký kraj

Zvěř na silnicích způsobila škody za 28 milionů. Kritickým místem je silnice u Hranic

Česká pojišťovna Generali vydává půlroční index střetů vozidel se zvěří. V Olomouckém kraji se za poslední období mírně zlepšila oproti předchozímu roku. Celková škoda způsobená...

Prostějov má jasno. Ostatní města vyčkávají s promítáním hokeje na náměstí

Hokejistům se na mistrovství daří a stejně jako vloni, tak i letos chystají města velkoplošné obrazovky. Lidé tak budou moct fandit českým hokejistům hned...

V Prostějově přivítají české i světové hvězdy tenisu. Největší turnaj v ČR se blíží

Už dvaatřicátý ročník turnaje UniCredit Czech Open budou hostit prostějovské kurty. Největší tenisový turnaj na území České republiky se bude hrát od 2. do...

Přišlo mi to jako marnění šancí, hodnotí dosavadní fungování UP nový rektor Kohajda

Univerzita Palackého vstupuje do nové éry. Do jejího čela se postavil na začátku května Michael Kohajda, právník, pedagog a politik (KDU-ČSL). Ve funkci rektora...

Nejnovější

Výjimečný nález v Olomouci. Badatelé prozkoumali podzemí pod katedrálou

Badatelům se podařilo zdokumentovat nepřístupné podzemní chodby a hrobky pod katedrálou sv. Václava v Olomouci. Objevili rozsáhlou podzemní kryptu se zbytky románského zdiva a také...

Řidič dodávky usnul za volantem. Auto skončilo převrácené na boku

Policisté ve večerních hodinách vyráželi k bouračce u obce Sobotín na Šumpersku. Řidič dodávky během jízdy ztratil kontrolu nad řízením kvůli únavě a vyjel...

Do Olomouce se těším, říká Rubíčková. Goliáš má předpoklady pro nejtěžší drezury

Mezinárodní drezurní závody v Olomouci budou mít opět velmi nabitý sportovní program. Diváci budou moci sledovat soutěže od dětských kategorií až po kvalifikaci Světového...

Benefice na podporu opravy plumlovského zámku – zazpívají Alena Antalová a Alex Anders

Na plumlovském zámku začala oprava fasády. Město na zvelebení památky vypsalo veřejnou sbírku. A na její podporu se nyní, přesněji v sobotu 24. května, uskuteční...

Benefice na podporu opravy plumlovského zámku – zazpívají Alena Antalová a Alex Anders

Na plumlovském zámku začala oprava fasády. Město na zvelebení památky vypsalo veřejnou sbírku. A na její podporu se nyní, přesněji v sobotu 24. května, uskuteční...

Divadlo Tramtarie připravilo komedii Králové dabingu

Olomoucké divadlo připravilo pro milovníky kultury novou inscenaci. Komedie Králové dabingu, kterou režíruje Petr Štindl, má premiéru ve středu 21. května. Odehrává se v...

Nový McDonald’s se otevře v úterý. Jubilejní pobočku hledejte na Prostějovsku

Už 130. pobočka sítě McDonald's čeká na otevření. Oblíbený fastfoodový řetězec otvírá jubilejní pobočku na Prostějovsku, a to u obce Mořice. Blízko ji budou...

30 let péče o zdraví v srdci Olomouce: SPEA Olomouc – ikona regionálního zdravotnictví

Tři dekády nepřetržité služby lidem! Olomoucká poliklinika SPEA letos slaví významné jubileum. Od svého vzniku v roce 1995 a zahájení provozu v roce 1996...