Pochutnává si na dospělých i mladých jasanech jako Otesánek, a pořád nemá dost. Houbě voskovičce jasanové podlehla alej na Švýcarském nábřeží v Olomouci, decimuje Litovelské Pomoraví, porazila i zhruba 150 let starý jasan v Čechových sadech v Olomouci. Zákeřné houbě pocházející z jihovýchodní Asie podléhají jasany nejen na Olomoucku, ale i v celém kraji a České republice. Účinná obrana přitom neexistuje. Jasany tak postupně z české krajiny mizí.
Pokud se voskovička do jasanu pustí, nemá strom moc velké šance na přežití. „Jedná se o mikroskopickou houbu, která prorůstá do cév dřeviny. Dalo by se to přirovnat například k působení cholesterolu. Větve a následně celé stromy po ucpání cév odumírají a strom v konečné fázi hyne,“ vysvětluje pro Olomoucký Report mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. Strom je potom oslabený a můžou ho jednoduše napadnout další houby, navíc stačí silnější vítr a i vzrostlý strom, už úplně suchý, se poroučí k zemi.
Pro konkrétní příklad nemusíme jít vůbec daleko. U mohutného, zhruba 150 let starého, jasanu v olomouckých Čechových sadech zjistili houbu u kořenů a paty kmene v roce 2015. Zahradníci Flory Olomouc proto zbavili strom koruny a větví a z torza se pak stal biotop pro hmyz a ostatní živočichy. Torzo už ale pro návštěvníky Čechových sadů nebylo bezpečné, a proto došlo k jeho pokácení. Psali jsme zde.
Dřevokazná houba se šíří přímo nezadržitelně, přenáší ji vítr. Lesníci musí kácet napadené stromy, které se mohou kdykoliv vyvrátit a poškodit majetek, nebo hůře, poranit lidi. „V loňském roce byly těžby jasanu z tohoto důvodu ve výši 44 tisíc metrů krychlových v celé České republice, z toho Lesy ČR přibližně 17,5 tisíce metrů krychlových,“ uvádí mluvčí Lesů ČR, právě pod jejich správu spadá i nejvíc lesů v Olomouckém kraji. Houba ovšem napadá i mladé porosty a ty se netěží, mladé jasany prostě zmizí a na jejich místa nastoupí jiná dřevina.
Situace v CHKO Litovelské Pomoraví je kritická
Rozšíření houby víceméně kopíruje i zastoupení jasanu v přírodě. „Nejvíce je tedy v oblasti Litovelského Pomoraví, protože jasan je v lužních lesích zastoupen více,“ říká Eva Jouklová. Listnatý strom tvoří zhruba polovinu lužních lesů v CHKO na Hané. Situace je dokonce taková, že po sobě voskovička nechává na některých místech jen holiny.
Zastoupení rychle rostoucí a tvrdé dřeviny, kterou jasan je, má přitom v Pomoraví stovky let dlouhou tradici. „Bohužel se v posledních letech dostáváme do situace, že to nejsou jednotlivé stromy, ale už nám ten les hyne v celých plochách,“ popisuje pro Český rozhlas Olomouc lesní správce Jan Podhorný.
Každá větrná epizoda znamená další stovky krychlových metrů ke zpracování
Zastoupení jasanu v našich lesích dosahuje 2,3 procent. Ve správě Arcibiskupských lesů a statků Olomouc je tento podíl nižší, pohybuje se okolo 1 procenta. „Je to dáno tím, že v rámci Olomouckého kraje spravujeme majetky ve vyšších nadmořských výškách, kde jsou větší jasanové porosty výjimkou,“ popisuje mluvčí Arcibiskupských lesů a statků Lenka Volfová.
Podle Volfové je v lokalitách s vyšším zastoupením jasanu situace často kritická. „Jsme nuceni provádět rekonstrukce mladých odumřelých jasanových porostů, kontinuálně provádíme nahodilé těžby ve středně starých a mýtních porostech,“ dokresluje boj s voskovičkou mluvčí církevních lesů. Při každém silném větru navíc padají další kubíky dřeva. „Prakticky každá větrná epizoda znamená další a další desítky až stovky krychlových metrů jasanového dříví ke zpracování,“ doplňuje Volfová.
Lesní správci samozřejmě počítají s tím, že kvůli úbytku jasanů v lesích a porostech klesne i množství jejich roční těžby.
