Okresní hospodářská komora Olomouc, Sdružení olomouckých architektů a stavitelů a statutárním město Olomouc uspořádali minulý týden dvoudenní mezinárodní konferenci s názvem Olomouc mezi minulostí a budoucností. Konference se konala pod záštitou primátora města Olomouce Miroslava Žbánka. Diskutován byl význam územního plánu, soužití historické a moderní architektury v tradičních metropolích a komplikovaná byrokracie doprovázející vznik nových projektů. Organizátoři pozvali k účasti některé z nejvýznamnějších českých architektů a urbanistů i špičkové zahraniční odborníky z Velké Británie. Jednání pozdravil ministr dopravy Martin Kupka. Účastníci se shodli, že města jsou základem budoucí prosperity společnosti, nemohou proto ustrnout, měla by se rozvíjet a přidat k odkazu minulých generací současný kvalitní příspěvek. Výstupy konference budou zaslány také vedení města a odborná debata bude dále pokračovat.
Setkání vzniklo na popud nedávné debaty o územním plánování, výškových limitech a potřebě rozvoje města na jednání zastupitelstva. Dalším impulsem byla nedávná iniciativa českých měst Big City Deal, protestující proti ztrátě kontroly měst nad svým rozvojem. Kromě řady radních a zastupitelů se konference zúčastnili a do diskuse zapojili zástupci odborných pracovišť magistrátu a krajského úřadu, památkáři a kunsthistorici, olomoučtí architekti a urbanisté, zástupci developerských společností i stavebních firem.
Dvoudenní konference byla rozdělena do tří tematických bloků s prestižními řečníky. V rámci prvního bloku Moderní územní plán jako nástroj rozvoje města (domácí i mezinárodní zkušenosti) diskutovali architekti Hakan Agca (ředitel Cross Works Ltd, Londýn), Jakub Kynčl (Knesl Kynčl Architekti), Václav Hlaváček (Studio Acht) a Martin Krupauer (Ateliér 8000). Ve druhém bloku Historie a současnost: koexistence moderní a historické architektury v tradičních metropolích vystoupil profesor Pavel Zatloukal (emeritní ředitel MUO Olomouc), Robert Bishop (ředitel StudioN, Londýn) a profesor Jan Šépka (Šépka architekti). V závěrečném třetím bloku diskutovali na téma Moderní rozvoj českých měst: cesta z pasti legislativy a byrokracie Miroslav Žbánek (primátor města Olomouce), Tomáš Kadeřábek (ředitel Asociace developerů ČR), Pavel Vrba (předseda správní rady Sdružení olomouckých architektů a stavitelů) a Vít Máslo (CMC Architects), to vše pod moderací Jiřího Martináka (člen správní rady SOAAS).
Závěry konference lze shrnout do tří základních tezí, na kterých panoval konsenzus.
- Územní plán musí být flexibilním nástrojem reagujícím na rychle se měnící společnost
Územní plán nemůže platit po desetiletí beze změn. „Kdykoli připravuji nějaký projekt, jezdím se inspirovat do zahraničí. Proměňuje se podnikání, fungování firem, přicházejí moderní start-upy, mění se životní styl“, zdůraznil potřebu flexibility Václav Hlaváček. Martin Krupauer označil města za jádro budoucí prosperity. Mají-li v nich chtít lidé žít a pracovat, města jim musí jít naproti. „Klíčové je definovat cíl rozvoje. Chtějí-li města bohatnout, mít více obyvatel a zároveň neexpandovat do krajiny, musí se zahušťovat a třeba i růst do výšky“, uvedl. „Jediným lékem proti aktuálnímu zdražování je kvantita, která učiní bydlení dostupnějším. Současný stavební zákon působení trhu blokuje,“ uvedl dále architekt z Ateliéru 8000. Urbanista Hakan Agca demonstroval ve svém příspěvku rozvojové projekty v různých částech světa od velkoměst až po menší městská sídla včetně potřeby budování moderních center a multifunkčních čtvrtí v tradičních historických městech.
- Současná architektura může navazovat na tradici i přinášet výrazný kontrast, klíčová je kvalita projektů
Historik umění Pavel Zatloukal demonstroval na příkladech záměrů od konce 19. století oba přístupy: kontextovou architekturu i moderní, často kontrastní pojetí. O úspěchu obou přístupů nakonec rozhodovala kvalita projektů. Robert Bishop předvedl, jak současný projektant vychází ze sociologické analýzy cílových skupin projektu, jejich potřeb a hodnot (např. důraz mladé generace na ekologii a nové formy mobility). Pokud jde o výšku staveb, v Olomouci dává přednost solitérním výškovým dominantám nových čtvrtí před masovou výškovou zástavbou. Jan Šépka zdůraznil význam odvahy a spolupráce při prosazování unikátních záměrů v kontextu okolní historické zástavby i význam moderních technologií. Projekt Středoevropského fóra má v Olomouci vzniknout z betonu a pravděpodobně dokonce prostřednictvím unikátního 3D tisku.
- Za rozvoj měst odpovídají demokraticky zvolení politici, města nemůžou řídit úředníci ani vládní ministerstva
Architekti jsou pouze odborným nástrojem, vizi a cíle rozvoji měst mají dát politici, kteří musí mít schopnost svou vizi prosadit. V praxi často ale města řídí úředníci bez přímé zodpovědnosti, stále častěji do autonomie samospráv vstupují také centrální orgány. Politici si stěžují na nepřízeň legislativy, přitom jsou sami jejími tvůrci. Musí najít sílu zákony zjednodušit, vrátit se k jejich původní funkční podobě z počátku devadesátých let a znovu převzít plnou odpovědnost za rozvoj měst.
„Dlouhodobě vnímáme problémy územního rozvoje. Chceme podporovat rozvoj podnikání, vznik nových pracovních míst, příležitosti pro absolventy a talentované mladé lidi. Stejně tak bránit vylidňování měst a zvyšovat jejich atraktivitu. S tím souvisí potřeba kvalitního bydlení i dostatek lokalit pro rozvoj firem. Současně netřeba chodit kolem horké kaše, ve veřejném prostoru nám také chybí odvaha. Velké emoce dlouhodobě budí například projekty SEFO či Šantovka Tower, u obou jsem osobně bytostně přesvědčen o kvalitě a přínosu a přál bych si realizaci obou, naše město to posune kupředu,“ řekl hlavní organizátor konference, ředitel Okresní hospodářské komory Olomouc Radim Kašpar.
Na závěr organizátoři konstatovali, že konference zakládá novou tradici a k důležitému tématu se vrátí dalšími akcemi v budoucnu.
