Kaliméra z Jeseníku: Řecká komunita se pomalu vytrácí, říká Eleni Akritidu

Její prarodiče na Jesenicko přišli z válkou zmítaného severu Řecka před více než sedmdesáti lety. Eleni Akritidu dnes v Jeseníku provozuje kavárnu ENNEA a snaží se osudy řeckých uprchlíků připomínat. „K uspořádání řecké slavnosti nás oklikou vedla i šílená debata o nepřijetí syrských sirotků,“ vysvětluje Akritidu v rozhovoru pro Olomoucký Report.

Pobavila mě jedna vaše replika, kterou lze dohledat na Britských listech: „Bublám. Vnitřně řecky bublám. Takže už mluvím hlasitěji a gestikuluju.” Projevují se vaše řecké kořeny, třeba když se rozohníte?

Určitě! To by vám mohl povykládat můj muž. Někdy potřebuju vybublat, gestikulovat, hlasitě mluvit, a tak se vlastně zklidnit. Myslím si, že tohle je typické přesně pro jižní národy.

Do Jeseníku přišli z Řecka vaši prarodiče před více než sedmdesáti lety…

Do bývalého Československa přišli babička s dědou. Pocházeli ze severního Řecka, kde po 2. světové válce zuřila občanská válka mezi monarchisty a levicí. Řekové z oblastí postižených válkou se rozhodli děti poslat do bezpečí. Levicové uprchlíky přijaly státy východního bloku včetně Československa. Mým prarodičům bylo kolem šestnácti let, když z Řecka odešli. Děda byl jeden ze skupiny těch nejmladších partyzánů.

Hrůzy války a uprchlíci mezi dvěma kulturami

Vzpomínal dědeček na to období?

Děda o tom bohužel nikdy nechtěl moc mluvit. Nejspíš tam zažil různé hrůzy, které válka vždycky přináší. Od babičky jsme se toho taky moc nedozvěděli a oba již zamřeli, takže se sama snažím pátrat až zpětně.

Váš tatínek byl tedy z první generace Řeků narozených v Československu, vaše maminka je Češka. Jakými jazyky se u vás doma mluvilo?

Většina mých kamarádů ze smíšených manželství byla vychovávána bilingvně. Ač mám řecké jméno a řekla bych i typicky řecký vzhled, řečtinu moc neovládám. Tatínek byl spíš takový hudební bohém a k řečtině nás příliš nevedl. Dnes se k řecké kultuře chci vracet a možná i díky tomu vznikla naše Malá řecká pouliční slavnost.

K tomu se určitě ještě dostaneme. Dočetl jsem se, že váš tatínek v Jeseníku moc šťastný nebyl, a nakonec dokonce odešel do Řecka…

Nešlo o to, že by byl táta nespokojený konkrétně v Jeseníku. Potýkal se s tím, co se dělo a děje mnoha uprchlíkům všeobecně, nejen těm z Řecka. Táta byl rozkročený mezi dvěma kulturami. Když pobýval v Řecku – chyběli jsme mu my. Když byl tady s námi – chybělo mu Řecko. Byl to skvělý muzikant, hrál v řeckých souborech na harmoniku a měl své rockové kapely, ale odešel brzo – bylo mu 49 let.

Vy z Jesenicka pocházíte, studovat jste odešla do Ostravy. Následně jste pracovala jako učitelka angličtiny na jesenické průmyslovce a také jako redaktorka Českého rozhlasu Olomouc. Do okrajového jesenického regionu jste se tedy vrátila. Jste v Jeseníku spokojená?

Nemám ráda, když se o Jesenicku hovoří jako o bohem zapomenutém kraji, kde se nic neděje. Žijeme na krásném místě, které není nijak daleko. Všechno je to o úhlu pohledu.

Váš česko-řecký původ se propsal i na fasádu domu na zdejším náměstí Svobody, kde provozujete řeckou kavárnu a hned vedle také obchůdek s lokálními produkty…

Byť má kavárna řecký název ENNEA (v překladu Devět), neřekla bych, že je to řecká kavárna. Připravujeme spoustu řeckých, ale i domácích receptů, takže kavárnu nechci prezentovat vyloženě jako řeckou. Naším cílem bylo vždycky podporovat místní. V kavárně i obchůdku se snažíme ukázat, že jsou na Jesenicku šikovní lidé.

Pracujete tedy s místními produkty i v kavárně?

Ano. Máme svou kuchyni, kde si veškeré dezerty i pekárenské výrobky pečeme sami. Snažíme se využívat co největší množství lokálních produktů. Od místních vykupujeme borůvky nebo třeba vlašské ořechy. S těmi letos bude problém, protože všechny ořešáky v okolí pomrzly. Pečeme spoustu věcí se skvělým supíkovickým mákem. Tvaroh a máslo nám také dodávají místní firmy, kávu dovážíme z pražírny v Šumperku. Není to snadná cesta, ale přesto díky ní mám klidné spaní – vím, že výrobky nešidíme.

„Myslím si, že právě vděčnost je cestou z těchto krizí.“

Jaké řecké speciality u vás lidé můžou ochutnat?

Pečeme baklavu a občas máme v nabídce i polévky. Zásadní je pro nás řecká polévka avgolemono, na kterou chodí spoustu lidí. Jsou v ní masové knedlíčky, vývar, hodně bylinek a citron. Na místních trzích nabízíme třeba pitu se špenátem a fetou.

Kavárna se nachází v centru lázeňského města Jeseníku. Navštěvují vás spíše místní, nebo turisté?

Mám radost, že jsme spíše komunitní kavárna a chodí k nám místní lidé. Jsem za to vděčná, protože podporu místních jsme pocítili především v období covidu. Ale o turisty také nemáme nouzi, i ti se k nám rádi vracejí.

Pandemie a následné krize musely být pro kavárnu velkou zkouškou. Jaká je situace nyní, stabilizovala se už?

Já si v první řadě nechci stěžovat, protože cítím vděk za to, co se nám tu podařilo vybudovat.  Myslím si, že právě vděčnost je cestou z těchto krizí. Naposledy se nás dotklo zvýšení DPH u kávy. Způsobilo nám to docela velké potíže, ale chápu, že vláda musí dělat i tato nepopulární opatření.

V roce 2017 jste spoluiniciovala uspořádání první Malé řecké pouliční slavnosti. U vzniku této akce stáli také vaši kamarádi Apostolos Joanidis a Lucie Tenekedzi. Co vás k tomu vedlo?

V tom roce uplynulo sedmdesát let od příchodu řeckých uprchlíků na Jesenicko. Zároveň se tehdy řešilo přijetí dětských uprchlíků ze Sýrie. V české společnosti o tom panovala naprosto šílená debata. Československo přitom v minulosti ochotně přijalo velké množství dětských uprchlíků z Řecka, a později i jejich rodičů. Dokázali jsme je přijmout a dobře s nimi fungovat. Možný příchod pár syrských sirotků v roce 2017 naopak způsobil obrovský poprask, a tak jsme na věc chtěli prostřednictvím této akce poukázat.

Z Malé řecké pouliční slavnosti se již stala tradice. Mohou se na ni lidé těšit i letos?

Určitě ano! Jedná se o příjemné odpoledne, které chceme strávit připomínkou našich předků, kteří to v životě často neměli úplně jednoduché. Slavnost se koná každoročně 5. července, tedy na svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Ti totiž na Moravu přišli ze severořecké Soluně. Najdete nás na náměstí Svobody v Jeseníku, kde se Řekové scházeli i v minulosti. Sjedou se sem pamětníci, jejich rodiny, přátelé, milovníci Řecka, ale i zvědaví kolemjdoucí. Hraje řecká hudba, tancuje se, servíruje se řecké jídlo a lidé si prostě užívají, že můžou být spolu.

První uprchlíci z Řecka přišli do Československa v roce 1947. Od té doby uplynulo mnoho času. To mě vede k otázce závěrem: Ztrácí se řecká komunita?

Děje se to. Je to přirozené – pamětníci postupně umírají, rodiny se různě asimilují… V devadesátých letech se tady konaly obrovské řecké festivaly, které finančně podporovala přímo řecká vláda, v současnosti se řecká kultura spíš vytrácí.

Související články

Nejčtenější

Jak vypadali olomoučtí Přemyslovci? Jejich tváře představí Arcidiecézní muzeum

Jak vypadali první olomoučtí Přemyslovci? Pomocí moderních technologií odborníci zrekonstruovali tváře tří příslušníků českého panovnického rodu. Jejich ostatky byly nalezeny v roce 2017 v...

VIDEO: Fanoušek kopl fotbalistu do hlavy. Potyčka po zápase má policejní dohru

Policisté se zabývají incidentem, který se stal v neděli 2. června po fotbalovém zápase okresního přeboru v Jestřebí na Šumpersku mezi domácím Sokolem Jestřebí...

Místo lodí dělníci. Na řece Moravě se chystá srážka jezu

Na řece Moravě se v létě chystají úpravy. Povodí Moravy připravuje srážku jezu, hladina řeky se během letních prázdnin sníží na přirozené množství vody,...

Budování dálnic pokračuje. Silničáři vyklízejí vedení tras

Silničáři pokračují v budování hned dvou dálnic na Olomoucku. Konkrétně se jedná o dálnice D35 a D55. Dělníci pracují na vyklízení vedení tras a...

Nejnovější

Památku spravují nadšenci, obrazy věnoval neznámý dárce. Kostelíček se otevírá veřejnosti

Po staletí tam chodili poutníci, mířili k vzácnému prameni, ale i na poutě k místnímu kostelu. O ten se nyní starají nadšenci ze Spolku...

Co bude s nádražní budovou? Prostějov plánuje rekonstrukci

Během následujících dvou let by měla prostějovská radnice získat do svého majetku nádražní budovu. Převod státního majetku do toho městského by měl proběhnout bezúplatným...

Pražskou uzavře o víkendu stavba. Práce na nové lávce pokračují

Práce stavebních dělníků na nové lávce přes ulici Pražskou v Olomouci pokračují. Stavební práce si o víkendu vyžádají úplnou uzavírku vozovky kvůli odstranění podpěrné...

O byty u Šantovky je velký zájem. V létě se začne stavět již pátá...

Pátá etapa výstavby Šantovka Living začne letos v létě. V areálu tak přibyde dalších 48 bytů ve dvou objektech. Stavba by měla skončit na podzim příštího...

Pivovar láká na novou expozici i návštěvnické centrum. Získá cenu kraje?

Pivovar Holba leží v samotném srdci Jeseníků. Pivovarské řemeslo se zde dědí již od roku 1874. Pro návštěvníky, kteří chtějí nahlédnout do tajů i historie...

V Pradědově muzeu můžete s dětmi strávit celý den. Získá váš hlas?

Velmi inspirativní zázemí pro rodinný čas nabízí Pradědovo dětské muzeum v Bludově. Ráj pro menší děti s interiérovými hrami i velká zahrada s vodním hřištěm a prvky...

FORVIA HELLA soustřeďuje posériovou výrobu z celé Evropy v Olomouci 

Mezinárodní dodavatel pro automobilový průmysl FORVIA HELLA, přední světový výrobce osvětlovací techniky a elektroniky pro automobily, rozšířil své výrobní prostory do Olomouce. Na okraji...

Populární italská grilovačka na terase Šantovky je zpět! Vyrazte na toskánské delikatesy

Populární série akcí Maso, oheň, chianti se po roce opět vrací. Vyzrálé hovězí z grilu Vulcanus, toskánské delikatesy a prémiová červená vína chianti vás budou...