Vědci objevili a popsali unikátního brouka uloženého v maďarském jantaru z doby dinosaurů

Prvního fosilního brouka ukrytého v desítky milionů let starém maďarském jantaru se podařilo popsat mezinárodnímu týmu vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pomocí moderní výpočetní tomografie experti zrekonstruovali podobu tohoto unikátního exempláře a zařadili jej mezi kovaříky. Výsledky studie, která významně přispěla k poznání druhohorní fauny střední Evropy, byly publikovány v prestižním odborném časopise Scientific Reports.

Mezinárodní tým složený z odborníků z Maďarska, České republiky a Ruska zkoumal podrobnou morfologii přibližně pět milimetrů dlouhého fragmentu brouka z čeledi kovaříkovitých, který byl ukryt v jantaru nalezeném u města Ajka v západní části Maďarska. Tamnímu jantaru se dle místa výskytu říká ajkait. „Náš objev přináší několik prvenství. Nejen že se jedná o vůbec prvního brouka popsaného z ajkaitu, ale také o prvního popsaného fosilního brouka z území dnešního Maďarska a zároveň o prvního popsaného druhohorního kovaříka z pevninské Evropy,“ objasňuje důležitost objevu Kundrata, který se výzkumem kovaříkovitých brouků zabývá.

Brouk se bohužel v jantaru nezachoval celý. Vědci jej ale i přesto pomocí dostupných informací, které získali na základě úspěšné rekonstrukce jeho morfologie, dokázali systematicky zařadit. Jelikož se jednalo o zcela nový rod a druh, dostal jméno Ajkaelater merkli. Jméno bylo zvoleno na počest města Ajka i bývalého dlouholetého kurátora Maďarského přírodovědného muzea Dr. Ottó Merkla, který nečekaně zemřel na začátku roku 2021. „Co se týče rodového jména, měli jsme v rámci týmu několik návrhů, avšak to, že druhové jméno brouk dostane po doktoru Merklovi, bylo jasné úplně od začátku. Byl to totiž nejen skvělý a respektovaný člověk, ale rozhodně také jedna z nejvýznamnějších postav maďarské entomologie,“ vysvětluje Robin Kundrata.

Vědci se domnívají, že Ajkaelater merkli byl, stejně jako jeho předpokládaní dnešní příbuzní, svým vývojem vázaný na dřevo. Tato teorie podporuje představu zalesněného a víceméně bažinného ekosystému, který se v období pozdní křídy v okolí dnešního města Ajka dle dostupných důkazů vyskytoval.

Druhohorní jantar, tedy fosilizovaná pryskyřice, se nachází v nalezištích po celém světě. Pouze několik lokalit, například v Myanmaru, Libanonu, Španělsku či Francii, je však známo tím, že obsahuje větší množství fosilií uložených v jantaru. V Maďarsku se druhohorní jantar vyskytuje zejména v lokalitě bývalé těžby hnědého uhlí v okolí města Ajka v západní části země. „Jeho stáří se odhaduje na přibližně 85 milionů let. Vznikal tedy v období křídy, kdy na naší planetě stále vládli dinosauři. Vždy byl ale považován pouze za vedlejší produkt při těžbě uhlí, a snad i proto dnes máme k dispozici pouze zhruba 1500 kousků, z nichž asi jen stovka ukrývá fosilie živočichů. Navíc se jedná o velmi malé kousky, takže obsahují pouze drobnější členovce, zejména hmyz,“ vysvětluje Márton Szabó z Maďarského přírodovědného muzea.

Maďarský ajkait se podstatně liší od v Evropě daleko známějšího, ale mnohem mladšího baltského jantaru, pocházejícího z třetihor. Ajkait je většinou zakalený a neprůhledný, takže se vědci jeho obsahem doposud zabývali pouze velmi okrajově. To se však změnilo s nástupem moderních metod. „Dnes můžeme jednotlivé nalezené kousky jantaru skenovat pomocí rentgenové výpočetní mikrotomografie, která umožňuje efektivní 3D rekonstrukci morfologie zkoumaných jantarových inkluzí,“ dodává Robin Kundrata, druhý hlavní a zároveň korespondenční autor studie. Na výzkumu se podílel i se svou studentkou Johanou Hoffmannovou.

Související články

Nejčtenější

Doma našel přes dvacet granátů, tak je přinesl na policii. Byly funkční

Igelitovou tašku naplněnou dvěma desítkami granátů přinesl dnes ráno osmdesátiletý muž na jednu z policejních služeben v Prostějově. Policisté munici vynesli okamžitě před budovu...

Sněhová pokrývka a mrazy. Oteplí se až v příštím týdnu

Chladný víkend i další dny. Na to upozorňují meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na hřebenech už sněhová pokrývka leží, a to i v...

Kapli opravili nadšenci. Teď získali ocenění

Hejtmanství oceňovalo kulturní počiny za uplynulý rok. Mezi oceněnými projekty je také kaple svaté Anny na Zlatohorsku. Do její opravy se vrhli před časem...

Jaké byly nejčastější přestupky? Policisté zveřejnili výsledky Speed Marathonu

V závěru minulého týdne kontrolovali policisté po celé republice, jak dodržují řidiči nejvyšší povolenou rychlost. Policisté se zaměřili na dodržování limitů jak v obcích, tak mimo...

Nejnovější

Jeho jméno nese i jedna z pestřenek. Vítězslav Bičík je nominovaný na Cenu kraje

Profesní život Vítězslava Bičíka tvořila pedagogická a vědecká práce. Svůj výzkum zaměřil na studium prostorové orientace vyšších obratlovců, na monitoring těžkých kovů v populacích hmyzu a...

Litovel chce letos začít stavět cyklostezku podél průtahu městem

Stezku pro cyklisty a chodce chce letos v červnu začít stavět podél části opraveného silničního průtahu radnice v Litovli na Olomoucku. Několik let chystaný...

Vyrazte do Galaxie květin. Začala Flora

Vesmír a tisíce květin v jedinečných floristických aranžmá. Tyto dva světy v sobě spojuje hlavní expozice na letošní jarní výstavě Flora Olomouc. S podtitulem...

Tip na výlet: Už třicet let se snaží opravit zámek Dřínov. Památka se teď...

Dnes vás s naším tipem na výlet vezmeme za hranice Olomouckého kraje, konkrétně na Kroměřížsko. V obci Dřínov najdeme i stejnojmenný zámek, který téměř...

Jeho jméno nese i jedna z pestřenek. Vítězslav Bičík je nominovaný na Cenu kraje

Profesní život Vítězslava Bičíka tvořila pedagogická a vědecká práce. Svůj výzkum zaměřil na studium prostorové orientace vyšších obratlovců, na monitoring těžkých kovů v populacích hmyzu a...

Olomouc odstartuje rekordní sezónu burger festivalů. I s Romanem Paulusem

Tradičně poprvé v sezóně míří největší český putovní street food festival – Burger Festival – do Olomouce. U Galerie Šantovka už tento týden předvede své...

Obnovil třešňový sad ve Šternberku. Teď je Jiří Beneš nominovaný na Cenu kraje

Dlouhodobá práce ve prospěch ochrany přírody a popularizace environmentálních témat, které se Jiří Beneš věnoval, byla mimořádná. Svou činností i osobním vzorem přispíval k probouzení a...

Výskyt poruch autistického spektra zaznamenává strmý nárůst

Co je příčinou autismu? Jaké má příznaky a jaké jsou dnes možnosti diagnostiky? V roce 1975 trpěl autismem jeden z 5 000 lidí. V roce 1985...